F.C.I.
- Standard č. 292 / 29.01.1999 /
D PŘEKLAD:
Dr.J-M.Paschoud a paní
R.Binderová
ZEMĚ
PŮVODU: Argentina
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO
PŮVODNÍHO STANDARDU: 29.01.1999
POUŽITÍ:
lovecký pes pro velkou zvěř
KLASIFIKACE FCI:
Skupina 2 nírači a pinčové,
molossové a švýcarští
salašničtí psi, Sekce
2.1 Molossové, dogovití psi
Bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ
HISTORICKÝ PŘEHLED:
Toto plemeno pochází z
provincie Cordoba nacházející
se v centrálních oblastech
republiky Argentiny. Zakladatelem
plemene je Dr.Antonio Nores
Martinez, lékař z tamější
rodiny starousedlíků. Jeho
vášnivá láska ke psům a
stejně tak i rodinná tradice ho
vedly k tomu, aby v roce 1928
sestavil ve standardu základní
charakteristiky nového plemene
psů, které nazval argentinskou
dogou. Nejdříve začal se
systematickým křížením
různých čistokrevných psů se
» starým bojovým psem z
Cordoby «, což byl velmi silný
a mohutný pes, který však byl
povahou nevyrovnaný a geneticky
neupevněný. Byl výsledkem
křížení různých plemen, na
němž se podíleli například
mastini, buldoci a bulteriéři.
Ve své době byli tito psi velmi
známí a u nadšených a
fanatických milovníků psích
zápasů velmi oblíbení; mezi
těmito obdivovateli psích
zápasů byli lidé ze všech
sociálních vrstev společnosti
a jejich koníček se tehdy
ještě považoval za normální
zábavu. Díky přísné selekci
a rostoucí kontrole povahy
dosáhl Dr.Nores Martinez po
několika generacích svého
cíle, neboť se mu podařilo
vyšlechtit první » rodinu «
se stabilně děděnými vlastnostmi.
Zpočátku považovali všichni
tohoto psa za bojové plemeno,
ale Dr.Nores Martinez, vášnivý
lovec, používal tohoto psa na
svých obvyklých lovech na
velkou zvěř, přičemž se u
psů tohoto plemene projevily
natolik užitečné vlastnosti,
že se brzy stal při podobných
lovech nenahraditelným. Tak se
během krátké doby proměnil ve
vynikajícího psa na velkou
zvěř. Během let prodělal
další změnu funkce, protože
se z něj vyvinul všestranný
společenský pes a věrný a
nepodplatitelný obránce svého
pána. Jeho síla, jeho
tvrdohlavost, jeho čich a jeho
odvaha jsou nedostižné mezi
smečkovými psy při lovu na
černou zvěř, pumy a další
škodnou, která žije v
dalekých a členitých
prostorách argentinské
republiky a která tropí škody
na dobytku i polnostech
tamějších farmářů.
Harmonický soulad a vynikající
osvalení připomínající
trénovaného atleta jsou
ideálními předpoklady k tomu,
aby mohl pes tohoto plemene
překonávat dlouhé cesty za
nejrůznějších klimatických
podmínek a aby byl schopen
obstát v tvrdých bojích s
pronásledovanými zvířaty. Dne
21.května 1964 bylo toto plemeno
uznáno argentinským
kynologickým svazem za
samostatné plemeno a od té doby
se tito psi registrují v
plemenné knize argentinské
agronomické společnosti
Sodiedad Rural Argentina.
Později, dne 31.července 1973,
bylo toto plemeno uznáno jako
první a jediné argentinské
plemeno také mezinárodní
kynologickou federací FCI a
stalo se tak jedině díky
neúnavným snahám Dr. Augusta
Norese Martineze, který byl
bratrem zakladatele plemene a
pokračoval v jeho díle.
CELKOVÝ
VZHLED:
Celým svým vzhledem normální
pes molosského typu středních
proporcí, v požadovaném rámci
velký, aniž by byl obrovský.
Jeho vzhled je harmonický a
plný síly, protože obrysy jeho
mohutného osvalení jsou
zdůrazněny pevnou, pružnou a
(vzhledem k málo pružným
tkáním podkoží) k tělu
pevně přiléhající kůží.
Jeho pohyb je klidný a
sebejistý a jeho reakce jsou
cílené a rychlé; v jeho pohybu
se neustále projevuje radost.
Jeho povaha je příjemná a
láskyplná, jeho bílá barva je
nápadná a jeho fyzické
schopnosti z něj činí
opravdového atleta.
DŮLEŽITÉ
PROPORCE:
protože jde o psa středních
proporcí, nejsou v jeho
harmonickém a vyváženém
celkovém vzhledu žádné
zvláštnosti. Také hlava je
středních proporcí. Tlama je
stejně dlouhá jako mozkovna.
Kohoutková výška odpovídá
výšce zádi. Hloubka hrudníku
odpovídá 50 % kohoutkové
výšky. Délka trupu
překračuje kohoutkovou výšku
o 10 %.
CHOVÁNÍ
/ POVAHA:
Veselá, přirozená,
nenáročná, přátelská;
štěká málo a je si dobře
vědom své síly. Nikdy nesmí
být agresivní, to je povahový
rys, který musí být dokonale
pod kontrolou. Jeho dominantní
založení ho neustále ponouká
k bojům o jeho teritorium, to
platí zvláště o jedincích
stejného pohlaví a je to
vlastnost nápadná zvláště u
psů. Na lovu je chytrý a
bezhlučný, odvážný a
bojovný.
HLAVA:
Středních proporcí, silného a
těžkého vzhledu, bez ostrých
hran nebo nápadného
cizelování; profil je
konkávně konvexní: mozkovna je
díky konturám žvýkacích a
šíjových svalů konvexní,
hřbet nosu je lehce konkávní.
Hlava tvoří s krkem silný
obloukovitě zakřivený
svalnatý celek.
MOZKOVNA:
Lebka: masivní, konvexní při
pohledu zepředu i z profilu.
Jařmové oblouky dobře
odstupují a tvoří hlubokou
prohlubeň spánků, která
dovoluje silný vývoj
spánkového svalu. Týlní hrbol
nesmí vystupovat, silné svaly
šíje ho prakticky stírají.
Středová rýha je na mozkovně
jen málo patrná.
Stop: na přechodu konvexního
průběhu mozkovny k lehce
konkávnímu hřbetu nosu je jen
slabě vyvinut. Při pohledu ze
strany tvoří jeho obrys jasně
řezaný reliéf nadočnicových
oblouků.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
HLAVY:
Nosní houba: černě
pigmentovaná, nosní otvory jsou
široce otevřené. Směrem dopředu
je lehce vyhrnutá, protože se
nachází na konci konkávní
linie hřbetu nosu. Při pohledu
z profilu je přední strana
rovná a svislá; nachází se na
stejné přímce s předním
okrajem horní čelisti, nebo
velmi lehce před ní.
Tlama: silná,
délka poněkud přesahuje
hloubku, dobře vyvinuté
šířky s lehce konvergujícími
bočními plochami. Hřbet nosu
je lehce konkávní, což je
znak, který se vyskytuje
téměř jen u argentinské dogy.
Pysky: středně
silné, krátké a těsně
přiléhající, s volnými,
černě pigmentovanými okraji.
Čelisti / skus:
čelisti silné a dobře oproti
sobě postavené, bez předkusu a
bez podkusu. Obě strany čelisti
se velmi lehce a stejnoměrně
sbíhají. Silné a velké zuby,
dobře vyvinuté, pravidelně
uspořádané, pevně usazené v
čelistech, beze stop zubního
kazu. Doporučuje se úplný
chrup, ale větší význam má
pravidelné uspořádání zubů.
Klešťový skus, nůžkový skus
je přípustný.
Líce: široké
a zpola ploché, bez vrásek, bez
oblouků a ciselování, pokryté
silnou kůží.
Oči: tmavě
hnědé až oříškově hnědé,
chráněné očními víčky
přednostně s černými okraji,
třebaže částečná
depigmentace očních víček se
nesmí považovat za vadu.
Mandlového tvaru, uložené
středně vysoko a posazené
daleko od sebe. Celkově mají
působit dojmem pozornosti a
činorodosti, ale nikdy nesmí
působit vysloveně tvrdě, což
platí zvláště o samcích.
Uši: nasazené
vysoko a vzhledem k velké
šířce lebky také daleko od
sebe. Vzhledem k původnímu
použití psa by měly být uši
kupírované a vzpřímené; jsou
trojúhelníkového tvaru a v
délce, jež nepřesahuje 50 %
délky předního okraje ušního
boltce. Jestliže nejsou
kupírované, jsou střední
délky, široké, silné, ploše
přiléhající a na špičce
zaoblené. Srst je hladká a o
něco kratší než na zbytku
těla psa. Na uších se mohou
objevovat malé skvrnky, ale
jejich výskyt se nepostihuje.
Nekupírované uši jsou neseny
přirozeně visící a
překrývají zadní část
lící. Při vzbuzené pozornosti
mohou být zpola vztyčené.
KRK:
Střední délky, silný, nesený
zdvižený. Osvalení je dobře
vyvinuté a horní linie je lehce
klenutá. Tvarem se podobá
komolému kuželu. U nasazení
hlavy tvoří osvalení lehký
oblouk, který stírá veškeré
nerovnosti kostry v této
oblasti; jeho široká základna
dobře přechází do hrudníku.
Kondenzátor je pokryt pružnou a
silnější kůží na hrdle,
jež může volně klouzat po
tkáních podkoží, protože je
zde volnější než na
ostatních částech těla. Na
hrdle se tvoří jemné vrásky,
ne však visící lalok. Tento
znak je pro funkčnost zvířete
velmi důležitý. Srst je v
této oblasti poněkud delší.
TRUP:
Délka trupu (od ramenního
kloubu až po sedací kost)
přesahuje kohoutkovou výšku
zhruba o 10 %.
Horní linie:
rovná; kohoutek a vrcholky
pánevní kosti jsou ve stejné
výšce a tvoří nejvyšší
body této linie.
Kohoutek:
široký a vysoký
Hřbet: široký
a silný, se silně vyvinutým
svalstvem, což způsobuje lehce
klesající linii směrem k
bedrům.
Bederní partie:
silná; díky silně vyvinutému
svalstvu beder, jež způsobuje,
že se podél páteře tvoří
lehká podélná prohlubeň, jsou
kontury poněkud setřené. Bedra
jsou poněkud kratší než
hřbet ke hřebeni zádě lehce
stoupají. Celkový vývin
osvalení podél celé horní
linie propůjčuje psovi dojem
lehce spadajících linií, což
však neodpovídá skutečnosti,
třebaže u dospělých psů
vzniká tento dojem vzhledem k
silně vyvinutému svalstvu
hřbetu ještě silnější.
Záď: střední
délky, široká, s dobře
vyvinutým svalstvem, které
téměř zastírá hřeben kosti
kyčelní i vrchol kosti
křížové. Záď je stejně
široká jako hrudník, nebo
poněkud užší. Záď je k
horizontále skloněna pod úhlem
zhruba 30°, horní linie lehce
klesá k nasazení ocasu.
Hruď: široká
a hluboká. Vrchol hrudní kosti
se nachází na stejné úrovni
jako vrchol ramenního kloubu a
dolní linie hrudníku dosahuje
na úroveň loktů. Hrudník je
prostorný, aby poskytoval
dostatek místa velkým plicím;
žebra jsou dlouhá a středně
klenutá; spojují se s hrudní
kostí na úrovni loktů.
Dolní linie a břicho:
poněkud vytažené nad dolní
linii hrudníku, ale nikdy ne
tolik jako u chrta; silné.
Slabiny a břicho se stejným
svalovým tonusem.
OCAS:
Středně vysoko nasazen, s
horní linií tvoří úhel 45°.
Šavlovitě zahnutý, dlouhý a
silný, dosahující k hleznům,
ale nepřesahující je. V klidu
je přirozeně svěšený, v akci
se ocas zdvihá trochu nad horní
linii, v klusu nesen na horní
linii, nebo trochu výš.
KONČETINY:
HRUDNÍ
KONČETINY:
Celkově tvoří s tělem
harmonickou silnou jednotu kostí
a svalů. Při pohledu ze strany
i zepředu jsou končetiny
postaveny svisle.
Plece: lopatky
jsou vysoké a dobrých proporcí,
velmi silné, s velkými,
zřetelně modelovanými, ale ne
přehnaně vyvinutými svaly.
Vzhledem k horizontále jsou
postaveny pod úhlem 45°.
Nadloktí:
střední délky a
odpovídající celku. Silné a
výrazně osvalené; vzhledem k
horizontále jsou postavena pod
úhlem 45°
Lokty:
robustní, pokryty poněkud
silnější a pružnou kůží,
bez vrásek a skladů.
Přirozeně přiléhají ke
stěnám hrudníku a zdají se
být s nimi spojené.
Předloktí:
stejně dlouhé jako nadloktí,
postavené kolmo k zemi. Kosti
mohutné a rovné, s dobře
vyvinutým svalstvem.
Zápěstní kloub:
široký, tvoří prodloužení
předloktí, bez kostních
výrůstků a vrásek kůže.
Přední nadprstí:
poněkud ploché, dobré
substance kostí, s horizontálou
tvoří úhel 70 – 75 °.
Tlapy hrudních
končetin: kulaté, s
krátkými, silnými a dobře
sevřenými prsty. Polštářky
tlap jsou masité a tvrdé,
pokryté silnou kůží drsnou na
omak.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Přiměřené úhlené. Celkově
jsou silné, mohutné a
rovnoběžně postavené;
působí dojmem síly a výkonu,
což vyžaduje jejich funkce,
protože z nich vychází silný
posun, který je rozhodující
pro typický pohyb.
Stehna: v délce
odpovídající celku, silné s
viditelně velmi výrazně
vyvinutým osvalením. Úhel
kyčelního kloubu činí zhruba
100°.
Koleno:
postaveno ve stejné ose jako
zbytek končetiny; úhel mezi
stehenní kostí a bércem
tvoří přibližně 110°.
Bércová část:
poněkud kratší než stehno,
silná; vede výborně vyvinuté
svalstvo.
Hlezenní kloub a zadní
nadprstí (nárt):
celkově jsou hlezenní kloub a
nárt krátké, silné a
mohutné. Zaručují silný posun
pánevní končetiny. Nárt je
silný a pata je dobře patrná.
Hlezenní kloub tvoří úhel
zhruba 140°. Nárt je silný,
téměř válcový a k
horizontále je postaven pod
úhlem zhruba 90°. Objeví-li se
paspárky, musejí se odstranit.
Tlapy pánevních
končetin: podobně jako
u tlap hrudních končetin; tyto
jsou jen o něco menší a
širší, jinak mají stejné
vlastnosti.
POHYB:
Hbitý a určitý. Je-li vzbuzena
pozornost psa, podstatně se
změní jeho pohyb a pes se
pohybuje s rychlými reflexy,
což je pro toto plemeno
typické. Krok je pomalý a
klidný. Klus je dlouhý, hrudní
končetiny dosahují daleko
dopředu a pánevní končetina
poskytuje potřebnou energii a
silný posun. Ve cvalu pes
ukáže svoji energii a všechny
své síly. Stopa tlak je
jednoduchá a souběžná.
Mimochod se posuzuje jako
těžká vada a je
nepřípustný.
KŮŽE:
Po celém těle silná, ale
měkká a pružná. Dobře
přiléhající k tělu, vzhledem
k povoleným tkáním se na své
podložce lehce
pohybuje; kromě volnější
kůže na krku, kde je vazivo
podkoží mimořádně volné,
netvoří žádné podstatné
vrásky. Kůže je co nejméně
pigmentována, třebaže s věkem
pigmentu přibývá. Nadměrně
pigmentovaná kůže je
nepřípustná. Přednostně by
měly být pigmentovány okraje
sliznic pysků a okraje očních
víček.
OSRSTĚNÍ:
Jednotně krátká, hladká,
měkká na omak a zhruba 1,5 až
2 cm dlouhá. Hustota srsti se
liší podle klimatických
podmínek. V tropických
podmínkách je osrstění
řidší, takže mohou prosvítat
pigmentové skvrny na kůži,
což by však nemělo zavdat
příčinu ke snížení
hodnocení. Ve chladném podnebí
je srst hustší a silnější a
může se dokonce vytvářet i
podsada.
BARVA:
Čistě bílá. Kolem oka je
barevná skvrna černé nebo
tmavé barvy přípustná. Tato
skvrna nesmí přesahovat 10 %
celkové plochy hlavy. U stejně
hodnotných jedinců by se měl
rozhodčí vždy rozhodnout pro
psa, jehož srst je co
nejbělejší.
VELIKOST
/ HMOTNOST:
Kohoutková výška: psi 62 až
68 cm; feny 60 až 65 cm.
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše
uvedených bodů se musí
posuzovat jako vada, jejíž
hodnocení musí být v přesném
poměru ke stupni odchylky.
TĚŽKÉ VADY:
Nedostatečný vývin svalů a
kostí (slabost)
Málo pigmentovaná nosní houba
Visící pysky
Malé, slabé, nebo zkažené
zuby, neúplný chrup
Příliš světlé oči.
Entropium nebo ektropium.
Sudovitý hrudník, kýlu
podobný hrudník
Plochá žebra
Přehnané úhlení pánevní
končetiny
Nárt příliš dlouhý
Netypický pohyb
Přehnaná pigmentace kůže u
mladých psů
Malé oblasti s barevnými chlupy
Nervózní nevyrovnaný
temperament
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
Zcela depigmentovaná
nosní houba
Předkus nebo podkus
Modré oči nebo oči různých
barev
Hluchota
Dlouhá srst
Barevné skvrny v srsti na těle.
Více než jedna barevná skvrna
na hlavě
Velikost pod 60 cm, nebo nad 68
cm
Agresivita
POZNÁMKA:
psi musí vykazovat dvě
viditelně normálně vyvinutá
varlata, nacházející se zcela
v šourku.
|